Přátelství je důležitou součástí dospívání. Dospívající zkoumají přátelství, aby se zorientovali ve své identitě a své roli ve společnosti. Tento průzkum zjistil, že přibližně polovina amerických dospívajících (51 %) se považuje za někoho, kdo má tendenci „celkem snadno“ zapadnout mezi své vrstevníky, zatímco téměř stejný podíl (48 %) tvrdí, že má tendenci vyčnívat. Bez ohledu na to, jak vnímají své vztahy s ostatními vrstevníky, však většina dospívajících tvrdí, že mají alespoň jednoho člověka, kterého považují za blízkého přítele, a pravidelně udržují kontakt s širším okruhem přátel – a to jak online, tak offline.

Přibližně šest z deseti dospívajících má přitom alespoň jednoho blízkého přítele jiné rasy nebo etnika nebo člověka, který je jiného pohlaví než oni. Dospívající také označují online skupiny a fóra za důležitou součást svého společenského života a za prostor, kde se mohou seznámit s novými lidmi a získat podporu při zvládání těžkých životních situací.

Většina dospívajících má jednoho blízkého přítele jiného pohlaví nebo jiné rasy či etnika

Plných 98 % dospívajících uvádí, že má jednoho nebo více blízkých přátel: 78 % uvádí, že má jednoho až pět blízkých přátel, zatímco 20 % má šest a více blízkých přátel. Pouze 2 % dospívajících tvrdí, že nemají nikoho, koho by považovali za blízkého přítele.

Podobné většiny se táhnou napříč různými demografickými skupinami. V této otázce však existují určité rozdíly v závislosti na příjmu domácnosti. Dospívající z rodin s nižšími příjmy (ti, kteří vydělávají méně než 30 000 dolarů ročně) výrazně častěji než dospívající z ostatních příjmových skupin uvádějí, že nemají žádné blízké přátele (uvádí to 7 % dospívajících s nižšími příjmy ve srovnání s 1 % dospívajících z domácností s vyššími příjmy). Ze stejného důvodu dospívající z domácností vydělávajících více než 75 000 dolarů ročně více než dvakrát častěji než dospívající s nízkými příjmy uvádějí, že mají více než pět blízkých přátel (24 % oproti 11 %).

Dospívající obvykle uvádějí svou školu jako důležité místo pro navazování přátelství – 87 % uvádí, že mají blízkého přítele ze své školy. Dnešní dospívající jsou součástí rasově a etnicky nejrozmanitější generace v americké historii a tato skutečnost se odráží ve skutečnosti, že šest z deseti dospívajících uvádí, že má blízkého přítele, který je jiné rasy nebo etnika než oni. Podobný podíl dospívajících (61 %) označuje za svého blízkého přítele někoho jiného pohlaví a téměř polovina (46 %) uvádí, že má blízkého přítele jiného náboženství.

Přestože je škola významným místem pro navazování přátelství, přátelství dospívajících se neomezují pouze na školní areál nebo místní čtvrť. Přibližně třetina (35 %) dospívajících uvádí, že má blízkého přítele, který žije daleko, zatímco 15 % uvádí, že má blízkého přítele, kterého poprvé potkali na internetu.

V některých případech se povaha přátelství dospívajících jen málo liší na základě jejich demografických charakteristik. Například bělošští, černošští a hispánští dospívající se stejnou pravděpodobností uvádějí, že mají blízkého přítele jiné rasy nebo etnické příslušnosti. Podobně srovnatelný podíl chlapců a dívek má blízkého přítele jiného pohlaví. V jiných případech jsou však tyto rozdíly výraznější. Především bělošští dospívající (52 %) výrazně častěji než černošští (25 %) uvádějí, že mají blízkého přítele jiného náboženského vyznání. A přátelství se smíšeným pohlavím jsou častější mezi staršími dospívajícími: Pokud se podíváme konkrétně na roli internetu při navazování blízkých přátelství, zjistíme, že pravděpodobnost, že dospívající naváže blízké přátelství s někým, koho poprvé potkal na internetu, se liší podle řady faktorů: 67 % dospívajících ve věku 15 až 17 let má blízkého přítele jiného pohlaví, zatímco u dospívajících ve věku 13 až 14 let je to 52 %. Dospívající ve věku 15 až 17 let častěji než dospívající ve věku 13 až 14 let uvádějí, že mají blízkého přítele, kterého poprvé potkali na internetu (18 % oproti 11 %). Tato první online přátelství jsou také častější mezi dospívajícími, jejichž rodiče mají maturitu nebo méně (24 %), než mezi dospívajícími, jejichž rodiče mají bakalářský nebo vyšší titul (9 %). A u dospívajících, kteří používají internet „téměř neustále“, je pravděpodobnější než u těch, kteří jsou na internetu několikrát denně nebo méně, že navázali blízké přátelství s někým, koho poprvé potkali na internetu (23 % oproti 9 %).2 (Podrobnosti o dalších demografických rozdílech viz příloha.)

Dospívající častěji tráví čas se svými přáteli na internetu denně než osobně

Tento průzkum zkoumal způsob, jakým dospívající komunikují se svými přáteli mimo školní aktivity nebo aktivity přímo související se školou. Značná většina dospívajících tráví alespoň jeden den v týdnu se svými přáteli online (88 %) nebo osobně (77 %). Pokud však jde o každodenní interakce s přáteli, dospívající mnohem častěji uvádějí, že tyto interakce probíhají online. Šest z deseti dospívajících uvádí, že tráví čas se svými přáteli online každý den nebo téměř každý den, ve srovnání s 24 %, kteří tráví čas se svými přáteli osobně se stejnou frekvencí (bez započítání školních nebo se školou souvisejících aktivit).

I přes relativní zřídkavost osobních interakcí s přáteli většina dospívajících (57 %) uvádí, že tráví přibližně stejné množství času se svými přáteli osobně. Zhruba třetina dospívajících (36 %) si však myslí, že se svými přáteli tráví příliš málo času tváří v tvář. Malý podíl (pouhých 7 %) se domnívá, že tráví příliš mnoho času osobními setkáními se svými přáteli.

Největší podíl dospívajících v různých demografických skupinách uvádí, že tráví se svými přáteli osobně přibližně správné množství času. Nicméně mnoho dospívajících, kteří se se svými přáteli vídají méně než denně, vyjadřuje přání trávit spolu více času osobně. Pouze 17 % dospívajících, kteří se s přáteli scházejí denně, uvádí, že spolu tráví příliš málo času – tento podíl však stoupá na 42 % mezi dospívajícími, kteří se s přáteli scházejí méně často.

Někteří kritici tvrdí, že za to, že dospívajícím ubývá reálných kontaktů s ostatními, může internet a sociální sítě. Sami dospívající však poukazují na řadu důvodů, proč netráví více času se svými přáteli osobně. Nejčastějším z nich (uvádí ho 41 % dospívajících) je, že sami dospívající uvádějí, že mají prostě příliš mnoho jiných povinností, než aby si našli čas na setkávání s přáteli. Mezitím 34 % uvádí, že jejich přátelé jsou příliš zaneprázdněni svými vlastními povinnostmi, než aby si našli čas na kamarádské aktivity, a 32 % uvádí, že jim v častějším setkávání s přáteli brání potíže s dopravou. Přesto se snadnost digitální komunikace řadí mezi hlavní důvody, které dospívající uvádějí na otázku, proč netráví více času se svými přáteli osobně – 33 % dospívajících poznamenává, že je jednoduše snazší spojit se s přítelem online, než se s ním pokoušet spojit fyzicky.

Zejména hispánští dospívající uvádějí, že několik z těchto faktorů jim brání stýkat se s přáteli osobně tak často, jak by chtěli. Zatímco 46 % hispánských dospívajících uvádí, že důvodem, proč se s přáteli nestýkají častěji, je snadnost komunikace s přáteli přes internet nebo telefon, stejný důvod uvádí pouze 30 % bělochů.3 Hispánští dospívající také častěji než bělošští dospívající uvádějí jako překážku osobního setkávání s přáteli zásah rodičů (25 % oproti 13 %). Naproti tomu bělošští dospívající častěji než černošští dospívající uvádějí, že zaneprázdněnost jejich přátel je hlavním faktorem, který jim brání v častějším osobním setkávání s přáteli (37 % oproti 20 %), a častěji než hispánští dospívající uvádějí jako problém problémy s dopravou (36 % oproti 16 %).

A ačkoli dospívající z nejrůznějších skupin uvádějí osobní povinnosti jako faktor, který jim brání v častějším osobním setkávání s přáteli, jedná se zejména o častou odpověď dospívajících žijících v domácnostech s vyššími příjmy. Téměř polovina (48 %) dospívajících žijících v domácnostech s ročním příjmem 75 000 dolarů a více to uvádí jako faktor ve srovnání s 33 % dospívajících žijících v domácnostech, které vydělávají méně než 30 000 dolarů ročně.4

Téměř polovina dospívajících uvádí, že alespoň někdy tráví čas v online skupinách nebo fórech, přičemž typy fór, ke kterým tíhnou, se obvykle liší podle pohlaví

Online skupiny a fóra umožňují dospívajícím i dospělým komunikovat s širokou skupinou lidí, kteří mají společné rysy, zájmy a zkušenosti. Zejména dospívající a mladí dospělí mají přístup k široké škále věkově specifických online fór, kde mohou vyhledávat informace týkající se zdraví, diskutovat o politických a sociálních otázkách, hrát s přáteli hry nebo mít bezpečné útočiště pro zkoumání své identity. Tento průzkum zjistil, že přibližně polovina dospívajících buď často (12 %), nebo občas (34 %) tráví čas v online skupinách nebo fórech, dalších 31 % uvedlo, že se těchto skupin účastní zřídka.

Různé demografické skupiny se účastní online komunit v různé míře. Například větší podíl hispánských dospívajících (86 %) než bělošských (76 %) nebo černošských (69 %) dospívajících uvádí, že někdy navštívili online skupiny nebo fóra.

A ačkoli je u chlapců a dívek stejně pravděpodobné, že se někdy připojí k nějaké online skupině, chlapci dvakrát častěji než dívky uvádějí, že v těchto skupinách tráví čas často (15 % oproti 8 %).

Některé typy online skupin jsou dnes mezi dospívajícími obzvláště oblíbené. Přibližně čtyři z deseti dospívajících (41 %) uvádějí, že se účastní online skupin, které se zaměřují na koníčky, jako je hraní her, a podobný podíl (40 %) se účastní skupin zaměřených na humor. Přibližně čtvrtina dospívajících uvádí, že tráví čas ve skupinách, kde se mluví o popkultuře, sportu nebo módě. Skromnější podíly – přibližně každý desátý – uvádějí účast v online skupinách, které se zaměřují na identitu, politiku nebo náboženství.

Účast v různých typech online skupin se liší podle pohlaví; některé typy online skupin jsou atraktivnější pro chlapce než pro dívky a naopak. Chlapci zhruba dvakrát častěji než dívky navštěvují online skupiny zaměřené na koníčky, včetně her nebo sportu, zatímco dívky častěji než chlapci navštěvují online skupiny o módě a zdraví a wellness, stejně jako skupiny zaměřené na lidi se specifickými charakteristikami (například LGBT nebo barevné). Zároveň online skupiny zaměřené na humor a popkulturu přitahují podobné zájmy chlapců i dívek.

Dospívající připisují online skupinám zásluhu na tom, že je seznamují s novými lidmi a dávají jim pocit většího přijetí

Dospívající, kteří jsou součástí nějaké online skupiny, mají tendenci hodnotit své zkušenosti z těchto skupin pozitivně. Zhruba tři čtvrtiny účastníků online skupin (74 %) tvrdí, že tyto skupiny hrají roli v tom, že je seznamují s novými typy lidí, z toho 31 % uvádí, že online skupiny hrají v tomto ohledu hlavní roli. Kromě setkání s novými lidmi většina dospívajících, kteří jsou členy nějaké online skupiny, říká, že tyto komunity hrají roli v tom, že se cítí lépe přijati (68 %), pomáhají jim ujasnit si, jak se cítí v důležitých otázkách (65 %), nebo jim pomáhají překonat těžké životní období (55 %).

U účastníků online skupin, kteří jsou černé pleti, je větší pravděpodobnost než u účastníků bílé pleti, že tyto skupiny hrají hlavní roli v tom, že je seznamují s novými lidmi (46 % oproti 28 %). Přitom online komunity jsou zvláště přínosné v tom, že pomáhají určitým skupinám obyvatel překonat těžké časy. Například 24 % dívek, které patří do online skupiny, tvrdí, že v tomto ohledu hraje hlavní roli, ve srovnání se 14 % účastníků z řad chlapců. Podobně dospívající s nižšími příjmy, kteří navštěvují online komunity, přibližně dvakrát častěji než dospívající z rodin s vyššími příjmy uvádějí, že online skupiny hrají hlavní roli v tom, že jim pomáhají překonat těžké časy (25 % oproti 12 %).

.