13 faktů o pátku třináctého

Existuje spousta pověr, ale žádná z nich se nepropojila s naší kulturou tak jako pátek třináctého. Inspirovala knihy, písně i jednu z nejúspěšnějších hororových filmových sérií všech dob. Ale přestože nám toto notoricky známé datum v kalendáři působí úzkost, jeho původ zůstává pro většinu lidí neznámý. Kde to vlastně začalo? Opravdu sahá až do 14. století? A jak v tom všem figuruje Loki?“

Existuje spousta městských legend a polopravd, a tak se do historie tohoto nejděsivějšího dne ponoříme trochu hlouběji s 13 fakty o pátku třináctého.

Za fobii kolem pátku 13. je částečně zodpovědná Bible.

Poslední večeře
iStock

Část pověr kolem pátku 13. pochází z křesťanské Bible. Při poslední večeři bylo přítomno 13 hostů – Ježíš a jeho 12 apoštolů, z nichž jeden, Jidáš, ho nakonec zradí. Od té doby někteří věří v pověru týkající se 13 hostů u stolu. Ta se pomalu rozšířila až k celkovému pocitu, že samotné číslo přináší smůlu.

Když byl Ježíš ukřižován, stalo se tak samozřejmě v pátek, což některé vedlo k tomu, že se na tento den dívali s obavami. Vezmeme-li to odděleně, obojí, číslo 13 i pátek, se od té doby dostalo do moderních pověr.

Loki také sehrál určitou roli při vyvolávání strachu z pátku třináctého.

Provázen Lokim, Höðr střílí na Baldra jmelí.
Veden Lokim, Höðr vystřelí jmelí na Baldra.
Wilhelm Wägner, Wikimedia Commons // Public Domain

Poslední večeře je jedním z názorů na původ našeho strachu ze 13. září. Další pochází ze severské mytologie – konkrétně v podobě boha podvodníka Lokiho. V těchto příbězích Loki obelstil slepého boha Höðra a šipkou ze jmelí zabil jeho bratra Baldra. Baldrova matka Frigg předtím nařídila všemu, co existuje, aby jejímu synovi nikdy neublížilo, s výjimkou jmelí, které podle ní nemůže ublížit.

Jak do toho vstupuje 13? Podle některých zpráv se Baldrova smrt odehrála na večeři pořádané pro 12 bohů, než ji přerušil Loki – třináctý (a nejnechtěnější) host.

Někteří poukazují na templáře jako na zdroj toho, proč se lidé bojí pátku třináctého (ale pravděpodobně to není pravda).

Jacques de Molay, 23. a poslední velmistr templářů, je v roce 1314 veden na hranici, aby shořel za kacířství.
Jacques de Molay, 23. a poslední velmistr templářů, je v roce 1314 veden na hranici k upálení za kacířství.
Hulton Archive, Getty Images

Na rozdíl od toho, co vám říká Šifra mistra Leonarda, důvodem, proč se lidé bojí pátku 13., nejsou templáři. Právě v nešťastný pátek 13. října 1307 nechal francouzský král Filip IV. zatknout členy templářského řádu – byli znepokojeni jejich mocí a toužili po jejich bohatství. Došlo k soudním procesům, mučení a mnoho rytířů bylo upáleno na hranici, což nakonec vedlo k pověře o pátku 13. jako o prokletém a zlém dni.

To však není tak docela pravda. Je to názor, který byl v posledních letech vybubnován, nejviditelněji v bestselleru Dana Browna, ale ve skutečnosti se nešťastná kombinace pátku a třináctky objevila až na přelomu 19. a 20. století.

Velkou roli při vzniku pověry sehrál román z roku 1907.

Panice na
Tři lvi, Getty Images

O historii našeho strachu z 13 a z pátků toho víme dost, ale kombinace? No, to už je méně jasné. Jedna z populárních myšlenek však poukazuje na knihu burzovního makléře Thomase Lawsona z roku 1907. Jmenuje se Pátek třináctého a vypráví příběh burzovního makléře, který si vybere právě tento den, aby zmanipuloval burzu a přivedl celou Wall Street ke krachu.

Kniha se v té době prodávala poměrně dobře, během prvního týdne se prodalo 28 000 výtisků. A musela se trefit do vkusu společnosti počátku 20. století, protože se říká, že mezi burzovními makléři vyvolala skutečnou pověru týkající se obchodování a nákupu akcií třináctého. Lawsonova kniha sice nebyla první, kdo tato data spojil, ale připisuje se jí popularizace představy, že pátek třináctého je špatnou zprávou.

Strašení mezi makléři bylo tak reálné, že v článku v New York Times z roku 1923 se uvádí, že lidé „by dnes nekoupili ani neprodali akcie o nic víc, než kdyby šli pod žebřík nebo odkopli z cesty černou kočku.“

Makléři mají důvod být v pátek třináctého nervózní.

Spěch z newyorské burzy v roce 1873, kdy začaly krachovat a zavírat se banky, což vedlo k desetidennímu uzavření burzy.
Tři lvi, Getty Images

Lawsonova kniha byla čistá fikce, ale historie burzy v pátek třináctého může být v závislosti na měsíci buď výnosná, nebo naprosto děsivá. Ve většině pátků třináctého akcie skutečně rostly – podle časopisu Time jdou nahoru asi v 57 procentech případů ve srovnání s 52 procenty v kterýkoli jiný den. Pokud je však pátek třináctého v říjnu … mějte se na pozoru.

O těchto smolných říjnových pátcích dochází k průměrnému poklesu S&P asi o 0,5 procenta. A v pátek 13. října 1989 S&P skutečně zaznamenal pokles o 6,1 procenta – dodnes se o něm mluví jako o „mini krachu“.

V pátek třináctého se dějí i dobré věci!

Nápis Hollywood na kopci
iStock

V pátek 13. července 1923 získaly Spojené státy zbrusu novou památku, když byl slavný nápis Hollywood oficiálně pokřtěn jako propagační nástroj nové bytové výstavby. Než však nápis získal svou známou podobu, bylo na něm původně napsáno „Hollywoodland“ – celý název sídliště, které se stavělo na kopcích nad Los Angeles. Současnou podobu „Hollywood“ získal nápis v roce 1949, kdy se po dvou desetiletích chátrání rozhodla Hollywoodská obchodní komora odstranit poslední čtyři písmena a zachovat pouze prvních devět.

Příznačně se heavy metalová hudba zrodila v pátek třináctého.

Obal alba Black Sabbath
vinylmeister, Flickr // CC BY-NC 2.0

Tohle není zrovna vědecké, ale to metalistům neříkejte. Podle heavy metalových pověstí se tento žánr zrodil v pátek 13. února 1970, kdy ve Velké Británii vyšlo debutové album skupiny Black Sabbath. Kapely jako Steppenwolf položily základy už v předchozích letech (Steppenwolf se také připisuje, že v textu jejich písně „Born to Be Wild“ z roku 1968 vznikl termín „heavy metal“), ale ty první disonantní akordy „Devil’s Tritone“ z „Black Sabbath“ – ano, úvodní skladbou alba Black Sabbath skupiny Black Sabbath byla píseň „Black Sabbath“ – byly skutečným zrodem temné, zádumčivé, rockové subkultury. Rohy vzhůru.

Pro fobii existují vědecké termíny.

Pátek třináctého v kalendáři
iStock

Bojíte se pátku třináctého? Tak teď můžete svou fobii pojmenovat. Pravděpodobně již znáte termín triskaidekafobie, který se vztahuje pouze na strach z čísla 13. Pro konkrétní strach z pátku třináctého si však můžete vybrat mezi paraskevidekatriafobií (Paraskevi znamená v řečtině pátek) nebo friggatriskaidekafobií, která vychází ze slova Frigg, severské bohyně, po níž byl v angličtině pojmenován Friday. (Nezapomeňte, že to byl její syn, kterého Loki zabil…)

Jedno město v Indianě dává na každou černou kočku zvonečky, aby odháněly smůlu.

Černá kočka nosí zvoneček.
Danilo Urbina, Flickr // CC BY NC-ND 2.0

Obyvatelé města French Lick v Indianě (rodné město Larryho Birda) jsou zřejmě pověrčiví. Ve 30. letech 20. století, která se protáhla až do 40. let, městská rada nařídila, že všechny černé kočky ve městě musí každý pátek třináctého nosit na krku zvoneček. Souběh dvou populárních fobií byl zřejmě pro malé městečko v Indianě trochu moc.

Pět prezidentů bylo součástí klubu, který měl zlepšit pověst čísla.

staromódní slavnostní večeře
iStock

Některých lidí se stigma třináctky nejen nedotýká, ale přímo se mu brání. Aby dokázal, že toto číslo není prokleté, založil kapitán William Fowler – který bojoval ve 13 bitvách občanské války – v roce 1882 klub, který plivl pověrám do tváře.

Členové se scházeli 13. dne v měsíci, ve 13 hodin, a seděli 13 u jídelního stolu. Pro někoho si takové chování přímo říkalo o prokletí, ale těmto mužům to bylo jedno. Snažili se vyvrátit mýtus a spolu s ním i ostatní – jídelnu lemovaly otevřené deštníky a členové ochotně rozbíjeli sklo v očekávání, že je postihne takzvaná kletba.

Nebyl to také jen klub pro výstředníky. Pět prezidentů se mělo stát čestnými členy Klubu třinácti: Chester Arthur, Grover Cleveland, Benjamin Harrison, William McKinley a Theodore Roosevelt. Ve skutečnosti se Cleveland účastnil klubu ještě v době, kdy byl ve funkci. Celkově se říká, že žádného muže nepostihl žádný zvlášť kuriózní osud (snad kromě McKinleyho, který byl zavražděn), přestože k tomu tak okatě sváděl.

V Itálii se lidé bojí pátku sedmnáctého.

číslo 17 na dřevěném pozadí
iStock

Itálie má správný nápad, ale mají pár dní zpoždění. Tradičně se jejich strach shoduje s číslem 17, které lze uspořádat jako součet římských číslic VIXI, což pak lze zase přeložit jako latinskou větu „žil jsem“. Celková pověra kolem pátku zůstává stejná – vše souvisí s Ježíšovým ukřižováním.

Nejedná se však o žádnou výklenkovou fobii. Jak upozorňuje server ThoughtCo. existují lidé, kteří ze strachu před zlověstným datem odmítají v pátek 17. vyjít z domu nebo jít do práce. A italská letecká společnost Alitalia dokonce na svých letadlech neumisťuje řadu 17 (ani 13), jak je vidět na této mapě sedadel .

V daném roce nemohou být více než tři pátky třináctého.

Kalendář roku 2015 se třemi pátky 13.
Kalendář: iStock. Omalovánky: Mental Floss.

Pokud patříte k lidem, kteří se pátku třináctého skutečně bojí, máme pro vás dobrou zprávu: v daném roce jich nemůže být více než tři a je možné, že bez nich prožijete až 14 měsíců. Existuje také snadný způsob, jak zjistit, zda v daném měsíci bude pátek třináctého – pokud měsíc začíná nedělí, máte ho zaručen. V letech 2018, 2019 a 2020 si trochu oddechneme, protože v každém roce budou jen dva. Letos se to týká pouze dubna a července.

V roce 2029 se k nám v pátek třináctého relativně přiblíží asteroid.

obrázek projekce asteroidu
iStock

Už to máme za sebou: Budeme v pořádku. Asteroid se v pátek 13. dubna 2029 se Zemí nesrazí. Naskytne se nám však docela působivý pohled na asteroid 99942 Apophis (známý také jako 2004 MN4), který je široký asi 320 metrů a jehož dopad by byl ničivý. Když byl asteroid v roce 2004 poprvé objeven, dávali mu astronomové strašidelnou šanci na srážku se Zemí 1:60, ale dodatečná data prokázala, že nás zcela mine.

„Neměli jsme příliš velké obavy,“ řekl Paul Chodas z programu NASA pro objekty blízké Zemi, „ale pravděpodobnost byla znepokojující.“

To neznamená, že by na asteroid stále nebyl pohled: Apophis proletí kolem Země ve výšce 18 600 mil nad povrchem. „Pro srovnání,“ napsala NASA na svých stránkách, „geosynchronní družice obíhají ve výšce 22 300 mil“. Asteroid bude viditelný převážně v některých částech Asie, Afriky a Evropy a další událost podobného charakteru může být spatřena až za dalších zhruba 1000 let.

Tento článek byl aktualizován pro rok 2020.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.