Vyhraďte si na čtení Bible soustavný a nerušený čas.

Dvěma nejpalčivějšími výzvami pro efektivní osobní studium Bible jsou zaneprázdněnost a roztěkanost. Mnoho křesťanů se cítí být na studium Bible příliš zaneprázdněno. Víme, že je to důležité, ale často při čtení Bible spěcháme, místo abychom si vytvořili prostor pro setrvání nad Božím slovem. Navíc nás často snadno rozptylují naše chytré telefony, které nám během dne neustále doručují e-maily, textové zprávy, sociální média a aktuální zprávy. Náš uspěchaný rozvrh a rozdělená pozornost se spikly, aby nám znemožnily ranní nebo večerní pobožnost.

Ti, kdo touží začít (nebo znovu začít) se studiem Bible, by udělali dobře, kdyby si každý den vyhradili pravidelný čas, kdy je Bible otevřená a chytrý telefon, notebook a televize jsou vypnuté. Musíme si uvědomit – a věřit -, že každý den potřebujeme naslouchat Božímu slovu a ostatní věci, které se zdají být naléhavé, mohou počkat.

Číst Bibli s plánem a záměrem.

Slovní spojení „induktivní studium Bible“ má různé konotace. V tomto stručném článku se vztahuje k cílevědomému a systematickému studiu Božího slova na základě jeho vlastních podmínek, pozorování toho, co text říká ve svém kontextu, výkladu Písma pomocí Písma a uplatňování pravdy Božího slova v našem životě. Rád tento proces vysvětluji pomocí tří L: Považuji za nejpřínosnější studovat induktivně celé biblické knihy a sledovat, jak na sebe jednotlivé verše, odstavce a kapitoly navazují a jak přispívají k myšlenkovému toku a teologickému poselství biblického autora. Zatímco s krátkou knihou, jako je Filemon nebo 3. list Janův, je možné pracovat při induktivním studiu Bible během jednoho dne, ke studiu delších knih potřebujeme plán na několik dní nebo týdnů. Ať už se řídíme M’Cheynovým rozvrhem denní četby Bible, nebo se rozhodneme studovat jednu knihu po druhé, plán dává našemu osobnímu studiu řád a směr a pomáhá nám vytvořit si dobré návyky pro soustavné a cílevědomé trávení času v Božím slově.

Připravte se na četbu Bible modlitbou.

Jakmile si ve svém rozvrhu vyhradíme soustavný, nerozptylující čas a prostor a máme plán, co budeme číst, musíme se modlit, aby Bůh soustředil naše neklidná srdce a osvítil nám své Slovo. Věříme, že „celé Písmo je vdechnuto Bohem“ (2 Tim 3,16), a proto ke čtení této nadpřirozené knihy potřebujeme nadpřirozenou pomoc (viz nedávnou knihu Johna Pipera Čtení Bible nadpřirozeným způsobem). Zvažte, zda byste neměli začít pravidelné čtení Bible některou z těchto modliteb ze 119. žalmu:

• „Zacházej štědře se svým služebníkem, ať žiji a zachovávám tvé slovo“. (119,17)
• „Otevři mé oči, ať z tvého zákona spatřím podivuhodné věci.“ (119:18)
• „Dej mi rozum, ať zachovávám tvůj zákon a dodržuji ho celým srdcem.“ (119:34)
• „Veď mě po stezce svých přikázání, neboť v ní mám zalíbení.“ (119:35)
• „Odvrať mé oči od pohledu na bezcenné věci a dej mi život na svých cestách.“ (119:35)
• „Odvrať mé oči od pohledu na bezcenné věci. (119,37)

Naše osobní studium Bible ani při soustavném věnování času a promyšleném plánu nepřinese v našem životě trvalé duchovní ovoce, pokud se nebudeme modlit a prosit Boha o pomoc, abychom jeho Slovu rozuměli, věřili mu a poslouchali ho.

Čtěte Bibli trpělivě a přesně.

Již jsme se zabývali několika překážkami efektivního osobního studia Bible: zaneprázdněností, roztěkaností, bezcílností a bezmodlitebností. Jednou z dalších nenápadných výzev, kterým čelíme, je známost. Mnozí zkušení křesťané čtou Bibli už léta a slyšeli mnoho kázání nebo lekcí v nedělní škole. Je snadné upadnout do špatných návyků nebo dopustit, aby se osobní čtení Bible stalo rutinou, protože příběh a obsah Bible již dobře známe. Potřebujeme zpomalit a trpělivě číst, prodlévat a rozjímat nad Božím slovem. Musíme také číst přesně, všímat si detailů, logiky a nuancí textu. Potřebujeme se nechat vyburcovat a znovu si připomínat, co Boží slovo říká, když se snažíme věřit Božím zaslíbením, bojovat proti hříchu a každý den následovat Krista (2 Pt 1,12). Když se „díváme“ nebo pozorujeme, co Písmo říká, chceme přesně vědět, co text říká, a vidět víc, než jsme viděli předtím.

Při čtení si klaďte dobré otázky.

Průlom v osobním studiu Bible často začíná tím, že si klademe otázky a pozorně se díváme na text a okolní souvislosti, abychom našli odpovědi: kdo? co? kdy? kde? proč? jak? Pokud například studujeme list Filipanům, můžeme si k úvodnímu verši položit několik otázek. Jaký biblický žánr (typ spisu) čtu?

Písmo Filipanům začíná jako většina listů NZ zmínkou o pisateli a adresátech, po níž následuje děkovná modlitba. Kdo posílá tento dopis? První verš nám nabízí první odpověď: Pavel a Timoteus. Od 3. verše však autor píše v první osobě jednotného čísla (já, můj a mě), což naznačuje, že hlavním autorem dopisu je Pavel.

Pokračujeme-li ve čtení, zjistíme, že Pavel píše z vězení (Flp 1,12-14) a plánuje, že brzy pošle svého důvěrného kolegu Timoteje, aby tyto věřící navštívil (2,19-24). Jak jsou vyslanci popsáni? Jsou to „služebníci Krista Ježíše“ (1,1), což předjímá zmínku o samotném Ježíši jako o „služebníkovi“ ve 2,7. Ježíš je „služebníkem“. Kde se nacházejí Filipy? Podle Sk 16,12 je to „přední město makedonského okresu a římská kolonie“, kam Pavel a Silas cestovali na své misijní cesty a kde byli zatčeni a uvězněni.

Obyvatelé Filipp byli hrdí na své přední město a římské občanství, ale Pavel vyzývá církev, aby se „chovala jako občané hodní evangelia“ (1,27, pozn. ESV), a připomíná jim jejich nebeské občanství a konečnou oddanost Ježíši (3,20). Proč Pavel děkuje Bohu? Spojka „protože“ v 5. verši uvádí důvod Pavlovy vděčnosti ve 3. verši: „Děkuji svému Bohu … za vaši účast na evangeliu od prvního dne až dodnes“. Apoštol později vysvětluje, jak byli Filipané jedinou církví, která sdílela Pavlovy potíže a spolupracovala s ním „v dávání a přijímání“ (4,14-15). Pavel vyzařuje lásku a náklonnost k těmto drahým svatým (viz 1,7-8) a neustále a radostně za ně děkuje Bohu.

Kladení dobrých otázek nám pomáhá být aktivními čtenáři a pomáhá nám objevovat nové pohledy i ve známých pasážích.

Potřebujeme se modlit, aby Bůh soustředil naše neklidná srdce a osvětlil nám své slovo.

Studium opakujících se slov a klíčových témat.

Jednou z mých oblíbených strategií induktivního studia Bible je barevné označování opakujících se slov a klíčových témat v biblické knize. Čtení s barevnými tužkami a poznámkovým lístkem v ruce má několik výhod. Zaprvé nás to nutí zpomalit a být při studiu textu pozornější a pečlivější. Za druhé nás to podněcuje k tomu, abychom při každé práci s knihou hledali nová slova a témata, která jsme si předtím nezvýraznili. Za třetí, barevné označování opakujících se slov, frází a témat nám pomáhá lépe ocenit důraz biblického autora.

Ve svém osobním studiu jsem se rozhodl zaměřit na slova a témata specifická pro každou biblickou knihu. Například u Izajáše používám jednu barvu pro „svatý“ a „Svatý Izraele“ a jinou pro „spasení“. U Jeremiáše sleduji obrazy soudu a obnovy představené v prorokově pověření „vyrvat a zbořit . . stavět a sázet“ (Jer 1,10). V Ezechielovi mě barevné kódování vedlo k identifikaci dvaasedmdesáti případů, kdy Bůh prohlašuje, že lidé „poznají, že já jsem Hospodin“. V Danielovi jsem zvýraznil témata „moudrost“ a „porozumění“ a také „království“ a „panství“. V Ozeáši zdůrazňuji opakované odkazy na „smilstvo“, „cizoložství“ a související výrazy.

Rád si označuji studijní Bibli ESV a řecký Nový zákon. Jiní čtenáři si možná raději vytisknou čisté kopie biblického textu ke studiu nebo použijí zvýrazňovací funkce na www.esv.org nebo v biblickém programu. Ať už dáváte přednost čemukoli, barevné označování je jednoduchou, ale účinnou strategií pro induktivní studium Bible.

Sledujte tok myšlenek biblických autorů.

Induktivní studium Bible vyžaduje, abychom byli dobrými čtenáři, kteří se snaží sledovat tok myšlenek biblických autorů. Slova, odstavce, věty a věty v jednotlivých pasážích k nám nepřicházejí jako izolované výroky pravd, ale jsou propojeny v jasném logickém pořadí. Dobrý čtenář musí rozlišovat mezi hlavními a podpůrnými větami a musí věnovat zvláštní pozornost spojkám, aby dokázal najít autorovu hlavní myšlenku a podpůrné body. Například:

• A spojuje dvě paralelní tvrzení dohromady.
• Ale zavádí kontrast s předchozím tvrzením.
• Protože a protože zavádí důvody pro to, co předchází.
• Proto zavádí závěr na základě předchozího materiálu.
• Jestliže zavádí podmíněný výrok.
• Jako zavádí srovnání.
• Aby nebo že zavádí účelové výroky.

Ve svých seminárních hodinách, při přípravě kázání i při osobním studiu pravidelně používám metody „obloučkování“ a „frázování“, abych vysledoval tok autorových myšlenek, zejména při studiu SZ listů. Vysvětlení a příklady těchto přístupů najdete na webu biblearc.com.

Konzultujte křížové odkazy a vykládejte Písmo pomocí Písma.

Sloupec křížových odkazů, který je vytištěn v mnoha Biblích ESV a je k dispozici na stránkách esv.org, je neuvěřitelně užitečným zdrojem pro induktivní studium Bible. Tyto křížové odkazy, signalizované horními písmeny před slovem nebo větou v textu, upozorňují čtenáře na jednu ze čtyř možných souvislostí mezi biblickými texty: (1) citace SZ ve SZ, (2) odkaz na konkrétní slova nebo fráze, (3) odkaz na stejné téma nebo (4) méně přímý odkaz na podobné téma.

Pokud například studujeme Marka, vidíme v úvodních verších řadu vzájemných odkazů. V prvním verši se o Ježíši mluví jako o „Božím Synu“ a křížový odkaz odkazuje čtenáře na Mt 14,33, kde je uvedeno dalších 11 míst z Písma, která nás informují o chápání tohoto důležitého titulu. Křížové odkazy ve 2. verši poukazují na paralelní pasáže u Matouše a Lukáše a naznačují, že Marek cituje SZ (Mal 3,1). Křížové odkazy ve verši 3 signalizují čtenářům, že Marek cituje Iz 40,3, a upozorňují na další dvě paralelní pasáže u Jana a Lukáše. Tyto křížové odkazy nám pomáhají vykládat Písmo Písmem.

Propojení každého textu s evangeliem a širším biblickým příběhem.

Chceme-li správně vykládat a používat biblický text, je nezbytné mít na paměti, kam zapadá do širšího biblického příběhu. Na počátku Bůh stvořil svůj svět a ten byl velmi dobrý. Pak hřích přinesl Božímu světu a lidstvu nepořádek, zkázu a smrt. SZ líčí Boží trpělivost se svým vzpurným smluvním lidem a jeho zaslíbení, že hříšníky zachrání a obnoví svůj zničený svět. NZ oznamuje, že Bůh naplnil své dávné sliby tím, že poslal Ježíše Krista, našeho Spasitele. Evangelia vyprávějí o životě, smrti a vzkříšení Spasitele a Krále Ježíše Krista. Skutky zaznamenávají, jak Ježíšovi následovníci pokračují v jeho poslání hlásáním evangelia v síle Ducha svatého mezi všemi národy. Epištoly poskytují apoštolské pokyny pro věřící žijící mezi Ježíšovým prvním a druhým příchodem.

Věřím, že pečlivé induktivní studium Bible a biblická teologie zaměřená na Krista patří k sobě. Když každou knihu zasadíme do celkového biblického vyprávění, vidíme, že celé Písmo je užitečné a důležité pro dnešní věřící. Například dobře míněné plány četby Bible často ztroskotávají na knize Leviticus. Tato kniha se mnoha současným křesťanům (alespoň v Severní Americe a Evropě) zdá být vzdálená našemu životu. Leviticus však poskytuje základní biblický kontext pro pochopení Kristovy oběti, která smířila naše hříchy, jeho kněžské přímluvy za jeho lid a základních příkazů „miluj svého bližního jako sebe sama“ (Lv 19,18; Ř 13,9) a „buďte svatí, neboť já jsem svatý“ (Lv 11,45; 1 Pt 1,16).

K výkladu a aplikaci každého textu ve světle evangelia Ježíše Krista doporučuji položit si tři otázky:

• Jak tato pasáž Písma připravuje na evangelium Ježíše Krista nebo vyvozuje jeho důsledky?
• Jak mi tento úryvek pomáhá pochopit evangelium a uvěřit mu?
• Jak mě tento úryvek vyzývá, abych žil jako Ježíšův následovník?

Přeměňte studovaný text na modlitbu.

Modlitba je pro efektivní osobní studium Bible nezbytná, protože naším cílem není jen naučit se nové informace, ale nechat se Božím slovem proměnit. Modlitba je pravděpodobně nejzákladnějším způsobem, jak správně reagovat na to, co čteme, a jak to aplikovat. Úryvek z Písma můžeme proměnit v modlitbu zpět k Bohu:

• Chvalte Boha za to, kdo je a co udělal. Otče, ty jsi svatý soudce všech lidí. Přesto jsi s námi nezacházel tak, jak si naše hříchy zaslouží, ale vykoupil jsi nás drahocennou krví svého vlastního syna. Děkujeme ti, Pane! (1 Pt 1,17-19)
• Vyznejte své hříchy, které odhaluje jeho slovo. Pane, tvé slovo nás vyzývá, abychom byli svatí ve všem svém jednání, ale my jsme ve svých činech, slovech a myšlenkách selhali. Odpusť nám, Otče. (1 Pt 1,14-16)
• Pros Boha o nové milosrdenství a pomoc. Pane, chceme věřit dobré zprávě, která nám byla zvěstována. Potřebujeme tvou pomoc, abychom se zbavili pokrytectví, závisti a dalších hříchů, které tě zneuctívají. Dej nám sílu hlásat tvé vynikající vlastnosti, aby ostatní poznali tvé spásné milosrdenství. (1 Pt 1,25-2,10)

Modlitba prostřednictvím Písma nám pomáhá vyhnout se povrchním nebo na sebe zaměřeným prosbám. Pomáhá nám zvnitřnit a rozjímat o Božích pravdách a vede nás k tomu, abychom se modlili v souladu s jeho vůlí. A modlitba podle Písma nás posouvá k hlubšímu společenství s naším slavným Bohem, který nám milostivě dal své slovo, k radosti z něj a k poslušnosti vůči němu.

.