„Je překvapivé, že medúzy – živočichové, kteří jsou obvykle považováni za živočichy bez mozku a pokročilého chování – jsou schopny vizuálně řízené navigace, což není triviální behaviorální úkol,“ řekl Anders Garm z Kodaňské univerzity. „To ukazuje, že behaviorální schopnosti jednoduchých živočichů, jako jsou medúzy, mohou být podceňovány.“

Vědci totiž již více než sto let vědí, že medúzy krabicové mají unikátní soustavu očí. Vědělo se, že se mohou spoléhat na zrak, aby reagovaly na světlo, vyhýbaly se překážkám a ovládaly rychlost svého plavání. Medúzy krabicovité však obvykle žijí v mělkých vodách s množstvím překážek. Druh, který Garmův tým studoval, Tripedalia cystophora, žije mezi kořeny podpěr v karibských mangrovových bažinách, kde se zdržuje blízko hladiny, aby lovil a živil se kopepody, kteří se ve vysoké hustotě shromažďují ve světelných šachtách vytvořených otvory v korunách mangrovů. Nikdy je nenajdeme na volném prostranství, kde by jim hrozilo vyhladovění. To znamená, že se musí zdržovat v poměrně omezeném prostoru, širokém méně než dva metry. A nyní se ukazuje, že mají oči, které jim v tom pomáhají.

Vědci zkoumali funkci jednoho ze dvou typů „očí s horní čočkou“, o nichž je již známo, že vytvářejí obrazy, aby zjistili, co přesně tyto oči vidí a jak dobře. Ukázalo se, že tyto čtyři oči pokrývají přesně to zorné pole, které je potřebné k vidění přes vodní hladinu až do světa nad ní. Vědci spočítali, že mlži by měli být schopni rozpoznat korunu mangrovníku ze vzdálenosti nejméně osmi metrů. Behaviorální experimenty s medúzami v terénu tyto závěry podpořily a odhalily, že medúzy mohou tyto oči používat k navigaci pouze na základě pohledu na korunu stromu. Když jim byl výhled na korunu zakryt, nemohly se již orientovat.

„Ukázali jsme, že medúzy krabicovité mohou využívat zrak k navigaci ve svém prostředí, a nyní chceme pochopit, jak jejich jednoduchý nervový systém podporuje tak pokročilé chování,“ řekl Garm. Chtějí také zjistit, zda totéž dělají i jiné druhy medúz krabicovitých v místech, kde žijí.

Celkově toto nové poznání očí horních čoček ukazuje na obecnější strategii zvládání složitých smyslových úkolů bez velkého mozku. „Namísto jediného páru očí pro všeobecné použití jako u většiny ostatních živočichů mají medúzy krabicovité několik různých typů očí používaných pro speciální účely,“ řekl Garm. „To znamená, že každý jednotlivý typ oka je určen k podpoře pouze omezeného počtu chování. Oči tak mohou být sestaveny tak, aby shromažďovaly přesně ty informace, které jsou potřeba, čímž se minimalizuje potřeba dalšího zpracování ve velkém mozku. Jasným příkladem je automatická orientace očí horní čočky tak, aby se neustále dívaly přes vodní hladinu.“