Kdo byl Tom Petty?
Rockový hudebník Tom Petty začal svou kariéru naplno se skupinou Mudcrutch. Poté, co se spolu s ostatními členy znovu zformoval jako Tom Petty and the Heartbreakers, odstartovalo vydání jejich stejnojmenného debutu z roku 1976 desetiletí trvající a mimořádně úspěšnou kariéru, kterou podtrhla multiplatinová alba s dnes již klasickými singly „American Girl“, „Refugee“, „Don’t Come Around Here No More“ a „Learning to Fly“. V roce 1989 se Petty vydal na neméně úspěšnou sólovou dráhu a přinesl nezapomenutelné videoklipy k hitům jako „Free Fallin'“ a „Runnin‘ Down a Dream“. Petty spolupracoval také s dalšími legendárními rockery, včetně Stevie Nicks, Boba Dylana, George Harrisona a Johnnyho Cashe, a za svou práci získal v průběhu let tři ceny Grammy.
Southern Man
Tom Petty se narodil 20. října 1950 v Gainesville na Floridě jako první syn Earla a Kitty Pettyových. Ačkoli si byl Petty blízký se svou matkou a mladším bratrem, měl obtížný vztah se svým otcem, který ho často fyzicky a slovně urážel. Petty však našel útočiště v hudbě, zbožňoval Elvise Presleyho a Beatles a učil se hrát na kytaru.
Na střední škole Pettyho vášeň pro hudbu zcela pohltila. Začal hrát na baskytaru s místní skupinou Epics a v 17 letech zanechal studia, aby mohl vystupovat s novou kapelou, která se stala známou jako Mudcrutch, pojmenovaná podle farmy, kde žili dva její členové. Petty se rychle stal frontmanem a hlavním autorem písní ve skupině, která si brzy získala oddané místní fanoušky.
Rok 1974 se pro Pettyho ukázal jako klíčový: oženil se se svou přítelkyní Jane Benyo (s níž už měl dceru Adrii) a poté se s Mudcrutch přestěhoval do Los Angeles v naději, že osloví širší publikum. Tam se Pettymu a Benyo narodila druhá dcera AnnaKim a Mudcrutch podepsali smlouvu s Shelter Records, ale když jejich jediný singl zůstal bez povšimnutí, skupina se rozpadla. Vydavatelství však rozpoznalo Pettyho talent a nabídlo mu sólovou smlouvu. Během několika let se jim důvěra v něj náležitě vyplatila.
Tom Petty and the Heartbreakers
Po chvíli pokusů dát dohromady novou doprovodnou kapelu se Petty nakonec znovu spojil se svými bývalými spoluhráči z Mudcrutch Mikem Campbellem (kytara) a Benmontem Tenchem (klávesy), kteří hráli s baskytaristou Ronem Blairem a bubeníkem Stanem Lynchem. Krátce nato restrukturalizovali Pettyho smlouvu se společností Shelter, podepsali kontrakt jako Tom Petty and the Heartbreakers a pustili se do práce na nové desce. Debut s vlastním názvem, který vyšel v listopadu 1976, byl základem úspěchu většiny jejich další tvorby, neboť kombinoval tvrdý rock-and-rollový základ s popovým cítěním skupin ze šedesátých let, jako byli Beatles a Byrds, a vyznačoval se Pettyho charakteristickým hlasem a darem pro stručné vyprávění.
Alba se zpočátku prodávala špatně, až následné turné po Anglii s Nilsem Lofgrenem ho dostalo do britských hitparád. V naději, že využijí nově získané zámořské popularity, vydali Shelter ve Spojených státech znovu singl „Breakdown“, který se dostal na 40. místo hitparády, čímž skupina poprvé okusila úspěch. Je neuvěřitelné, že singl „American Girl“, jedna z jejich nejznámějších a nejoblíbenějších písní, se do amerických hitparád nedostal, dokud nebyl také znovu vydán o téměř dvacet let později.
Přesto se skupina vrátila do studia, aby nahrála své druhé album „You’re Gonna Get It!“ z roku 1978, které si vedlo mnohem lépe než jeho předchůdce, dosáhlo 23. místa v hitparádě a přineslo populární singly „Listen to Her Heart“ a „I Need to Know“. Jejich rozmach však byl na chvíli ohrožen, když Shelter koupila společnost MCA, a Pettyho pokusy o nové vyjednání smlouvy vedly k dlouhému soudnímu řízení, po němž zkrachoval a zahořkl.
Další hity – „Refugee“ a „The Waiting“
I přes tento nepříjemný začátek s MCA podepsala skupina smlouvu s její dceřinou společností Backstreet Records a začala pracovat na dalším albu Damn the Torpedoes. To vyšlo v roce 1979 a na cestě k prodeji více než 3 milionů kopií se vyšplhalo na 2. místo hitparády. Bylo nabité kvalitními písněmi od začátku do konce a mezi jeho nejznámější skladby patřily nestárnoucí singly „Don’t Do Me Like That“ (č. 10) a „Refugee“ (č. 15), které upevnily pozici Toma Pettyho a Heartbreakers jako rockových superhvězd.
Nově posílený Petty se postavil na odpor, když MCA plánovala zvýšit cenu jejich následného alba pro vydavatelství z tehdejšího standardu 8,98 USD na 9,98 USD, a pohrozil, že buď nahrávku zadrží, nebo ji na protest pojmenuje Eight Ninety-Eight. Vydavatelství nakonec ustoupilo a Hard Promises vyšlo v roce 1981. Deska se dostala na páté místo hitparády a stala se platinovou, přičemž její hlavní skladba „The Waiting“ zajistila skupině první singl na prvním místě.
Téhož roku Petty spolupracoval se Stevie Nicksovou na jejím albu Bella Donna a nahrál s ní hitový singl/duet „Stop Draggin‘ My Heart Around“ a produkoval také album Drop Down and Get Me od Del Shannona. Po návratu do studia s Heartbreakers pokračoval v úspěšném tažení albem Long After Dark z roku 1982, které se dostalo na 9. místo hitparády, a singly „You Got Lucky“ a „Deliver Me“, které se umístily na 20., resp. 21. místě.
V téže době si tlak slávy vybíral svou daň jak na Pettyho manželství, tak na jeho vztazích s kolegy z kapely. Krátce po vydání alba Long After Dark skupinu opustil Ron Blair a nahradil ho Howie Epstein. Ačkoli některé z Pettyho nejlepších hodin měly teprve přijít, cesta k nim nebude vždy snadná.
Nová práce a spolupráce
Tom Petty and the Heartbreakers chtěli svou hudbu posunout novým směrem, a tak začali pracovat na novém albu s producenty Davem Stewartem (z Eurythmics), Robbiem Robertsonem (z The Band) a Jimmym Iovinem, který s Pettym spoluprodukoval Damn the Torpedoes. Na nahrávání se podílela také celá řada dalších hudebníků a doprovodných zpěváků, protože kapela experimentovala s různými zvuky. Zvládnutí tak velké skupiny osobností se však ukázalo jako časově náročné a frustrující a v jednu chvíli napětí vzrostlo natolik, že Petty ve studiu udeřil pěstí do zdi a zlomil si levou ruku.
Na konci všeho bylo páté album skupiny Southern Accents, které se dostalo na sedmé místo hitparády a obsahovalo singly „Rebels“, „Make It Better (Forget About Me)“ a „Don’t Come Around Here No More“, což byla neopsychedelická skladba, kterou napsal Stewart a kterou se inspirovala Nicks. Skladba se dostala na 13. místo a doprovázel ji populární videoklip s motivem Alenky v říši divů, který podpořil úspěch skupiny v době největší slávy MTV.
V roce 1986 se Tom Petty and the Heartbreakers vydali na turné s Bobem Dylanem – hráli jak svůj vlastní materiál, tak sloužili jako Dylanova doprovodná kapela – a poté se vrátili do studia, aby nahráli desku Let Me Up (I’ve Had Enough). Ačkoli se album umístilo na 20. místě hitparády a vyšel z něj singl „Jammin‘ Me“, který se dostal na 1. místo ve Velké Británii, ve srovnání s předchozími úspěchy bylo jen mírně úspěšné. Pettyho přátelství s Dylanem však vedlo k další úspěšnější spolupráci, když společně s Georgem Harrisonem, Royem Orbisonem a Jeffem Lynneem založili skupinu Traveling Wilburys, jejíž stejnojmenné album z roku 1988 dosáhlo 3. místa v hitparádě, stalo se trojnásobně platinové a získalo cenu Grammy za nejlepší rockový výkon.
„Free Fallin'“ a sólová hvězda
Po úspěchu s Traveling Wilburys začal Petty pracovat na svém prvním sólovém albu Full Moon Fever, které produkoval Lynne a na kterém se podílelo několik členů Heartbreakers. Album vyšlo v roce 1989 a zaznamenalo obrovský úspěch, když se dostalo na třetí místo hitparády a stalo se multiplatinovým. Nejlepší singl z alba, „Free Fallin'“, se umístil na 7. místě singlové hitparády a dodnes patří mezi nejznámější písně Toma Pettyho. Dobře si vedly také skladby „Runnin‘ Down a Dream“ a „I Won’t Back Down“.
Ale i přes svou novou a ohromující popularitu jako sólový umělec se Petty ke svým spoluhráčům neotočil zády. V roce 1990 vydali Traveling Wilburys následné album Volume 3 a v roce 1991 Tom Petty and the Heartbreakers vydali platinové album Into the Great Wide Open, které obsahovalo populární stejnojmenný singl doprovázený videoklipem s Johnnym Deppem a Faye Dunaway v hlavních rolích a také nabídku Top 40 „Learning to Fly“. V této době Petty také prozradil, že před lety tajně zprostředkoval dohodu s Warner Bros. a že od MCA odchází, čímž ukončil dlouholetý konflikt mezi ním a vydavatelstvím. V roce 1993 však vydali album Greatest Hits, které obsahovalo singl „Mary Jane’s Last Dance“ produkovaný Rickem Rubinem a videoklip s Kim Basinger v hlavní roli. Album se udrželo v žebříčcích Billboardu více než šest let.
„Wildflowers“ a pokračující úspěch
Pro svou první nabídku Warner Bros. se Petty spojil s Rubinem, aby produkoval své druhé sólové album Wildflowers (1994), které se téměř vyrovnalo úspěchům Full Moon Fever. Mezi jeho pozoruhodné skladby patří singly „You Don’t Know How It Feels“, „You Wreck Me“ a „It’s Good to Be King“. O dva roky později se znovu sešel s Heartbreakers (bez Stana Lynche, který skupinu opustil v roce 1994), aby natočil zlatý soundtrack k filmu She’s the One a také aby doprovázel Johnnyho Cashe na jeho albu Unchained. V roce 1996 se Petty a jeho manželka Jane po 22 letech manželství rozvedli, čímž pro Pettyho začalo těžké období, v němž si vypěstoval závislost na heroinu.
Pokud pomineme osobní problémy, Tom Petty and the Heartbreakers nepřestávali brousit, v roce 1997 odehráli 20 vyprodaných večerů ve Fillmore v San Franciscu a poté se vrátili do studia k Rubinovi, aby produkovali album Echo (1999), které se dostalo do Top 10 hitparád. Pokračoval ve svém úsilí postavit se na stranu hudebních fanoušků proti moci nahrávacích společností, singl „Free Girl Now“ byl zpočátku nabízen ke stažení zdarma ve formátu MP3 a Petty odmítl zvýšit ceny vstupenek na jejich následné turné.
Still Runnin‘
Na začátku nového tisíciletí si Petty dal do pořádku svůj osobní život, zbavil se závislosti na heroinu a oženil se s Danou Yorkovou, kterou poznal o deset let dříve. V roce 2002 vydala skupina Tom Petty and the Heartbreakers své jedenácté album The Last DJ, na kterém Petty ventiloval své trvalé stížnosti na nahrávací průmysl. Ať už si o tom však myslel cokoli, hudební průmysl mu to oplatil a ještě téhož roku byli Tom Petty and the Heartbreakers uvedeni do Rock and Rollové síně slávy. Na pozadí těchto ocenění byl Epstein ze skupiny propuštěn, když se jeho vlastní závislost na heroinu stala problematickou. Následující rok zemřel na předávkování, načež se k Heartbreakers znovu připojil původní baskytarista Ron Blair.
V roce 2006 se Petty opět vydal na sólovou dráhu a ve spolupráci s Lynneem produkoval album Highway Companion, které se umístilo na 4. místě žebříčku, načež se znovu sešel s Heartbreakers na turné k 30. výročí založení kapely. Následující rok se skupina stala středem zájmu čtyřhodinového dokumentu s názvem Runnin‘ Down a Dream. V roce 2008 vystoupili během poločasové show na Super Bowlu XLII.
V témže roce se Petty vrátil ke svým kořenům a znovu založil skupinu Mudcrutch, která více než 30 let po svém vzniku nahrála debutové album s vlastním názvem. S Heartbreakers se vrátil v roce 2010 na živé studiové album MOJO, po němž následovalo několik let koncertování, než kapela vyrazila své třinácté album Hypnotic Eye z roku 2014. Kupodivu to bylo jejich vůbec první album, které se dostalo na první místo v hitparádě.
Death and Legacy
V září 2017 Tom Petty and the Heartbreakers zakončili část svého turné ke 40. výročí vystoupením v Hollywood Bowl. O týden později utrpěl Petty ve svém domě v Malibu zástavu srdce a byl převezen do nemocnice UCLA Santa Monica. Zemřel 2. října 2017 ve věku 66 let.
Pettyho dlouholetý manažer Tony Dimitriades vydal jménem rodiny a kapely prohlášení: „Jménem rodiny Toma Pettyho s lítostí oznamujeme předčasné úmrtí našeho otce, manžela, bratra, lídra a přítele Toma Pettyho. Dnes v časných ranních hodinách utrpěl ve svém domě v Malibu zástavu srdce a byl převezen do UCLA Medical Center, ale nepodařilo se ho oživit. Zemřel pokojně ve 20:40 PST obklopen svou rodinou, kolegy z kapely a přáteli.“
Umělcova hudba jistě přetrvá, ale ne bez právní bitvy: Koncem prosince 2017 podalo vydavatelství Wixen Music Publishing, které spravuje skladby Pettyho a dalších hudebníků, žalobu na streamovacího giganta Spotify kvůli použití hitů jako „Free Fallin'“ bez licence a náhrady. Společnost Wixen údajně požadovala náhradu škody ve výši nejméně 1,6 miliardy dolarů.
Koroner okresu Los Angeles 19. ledna 2018 oznámil, že Petty zemřel na „multisystémové selhání orgánů“ způsobené smrtelnou kombinací léků nalezených v jeho těle, včetně léků proti bolesti fentanylu a oxykodonu a sedativa temazepamu.
Jeho rodina následně vydala prohlášení na Pettyho internetových stránkách, v němž uvedla, že si je vědoma toho, že hudebník užíval léky, aby mohl pokračovat v živém hraní, zatímco trpěl řadou onemocnění, mezi něž patřila rozedma plic, problémy s koleny a zlomená kyčel.
„Navzdory tomuto bolestivému zranění trval na dodržení svého závazku vůči fanouškům a absolvoval 53 koncertů se zlomenou kyčlí, a jak to dělal, zhoršovalo se to na vážnější zranění,“ stálo v prohlášení. „Pozitivní je, že nyní s jistotou víme, že odešel bezbolestně a krásně vyčerpaný poté, co naposledy dělal to, co měl nejraději, a to živé vystoupení se svou nepřekonatelnou rockovou kapelou pro své věrné fanoušky na největším turné své více než čtyřicetileté kariéry“. Na tento úspěch byl ve dnech před svou smrtí nesmírně hrdý.“
V červenci 2018 bylo oznámeno, že 28. září vyjde nová sbírka Pettyho děl s názvem An American Treasure. Box set o 60 písních, jehož kurátory byli Pettyho rodina a členové kapely, údajně obsahoval směs dosud nevydaných skladeb, alternativních verzí, živých vystoupení a outtaků spolu s domácími filmy a koncertními záběry umělce.