Dimorfní houby

Termín dimorfní označuje houby dvou tvarů, typicky kvasinky a vláknité houby. U většiny lidských patogenních druhů, které nabývají více než jedné formy (morfologie), jako je Histoplasma capsulatum, je klíčovým podnětem prostředí určujícím tvar houbové buňky teplota. Vyšší teploty (tj. >35 ºC) posouvají houbu směrem ke kvasinkové fázi, zatímco typické teploty prostředí pod 35 ºC podporují vláknitý tvar houby. Coccidioides immitis přechází v tkáni spíše do formy sférolitů než kvasinek. Pneumocystic jirovecii přechází při stejné teplotě v plicích mezi cystami, které se dobře barví stříbrem, a trofozoity, které připomínají améby a špatně se barví stříbrem. Většina druhů rodu Candida (s významnou výjimkou C. glabrata) je ve tkáni rovněž dimorfní a vykazuje kvasinkové a hyfální formy, ale jsou zde zařazeny do sekce kvasinek, protože se jedná o převažující morfologii pozorovanou v mykologické laboratoři.

• Histoplasma capsulatum
• Pneumocystis jirovecii
• Paracoccidioides brasiliensis
• Penicillium marneffei
• Blastomyces

.