Přehled
Hospodářský růst Indie v posledních několika letech zvýšil vyhlídky na odstranění rozsáhlé chudoby během jedné generace. Tento růst je však zastíněn zhoršujícím se fyzickým prostředím a rostoucím nedostatkem přírodních zdrojů, které jsou nezbytné pro udržení dalšího růstu a odstranění chudoby. Není náhodou, že nejchudší oblasti země jsou zároveň regiony s nejvíce narušeným životním prostředím, s erodovanou půdou, znečištěnými vodními toky a degradovanými lesy. Rychlý růst zároveň rozpoutal větší povědomí veřejnosti a nebývalou poptávku po rozumném hospodaření s přírodními zdroji včetně ovzduší, vody, lesů a biologické rozmanitosti. Udržitelnost životního prostředí se rychle stává další hlavní výzvou pro rozvoj a politiku země a bude ústředním bodem 12. pětiletého plánu, který se v současné době připravuje.
Výzvy
Znečištění: Znečištění vody, půdy a ovzduší související s růstem exponenciálně roste. Tento růst podpořily rychlé investice do výrobního sektoru, který zahrnuje 17 vysoce znečišťujících průmyslových odvětví, jež jsou na „červeném seznamu“ Ústředního úřadu pro kontrolu znečištění. Podíl nejvíce znečišťujících odvětví na indickém vývozu se v posledním desetiletí dramaticky zvýšil, což naznačuje, že Indie by se mohla stát čistým vývozcem komodit, které intenzivně znečišťují životní prostředí. Tyto trendy naznačují potřebu větších investic do řízení životního prostředí.
Přírodní zdroje, ekosystémy a biologická rozmanitost: Ve venkovských oblastech se chudoba propojila s degradací zdrojů – chudou půdou, vyčerpanými vodonosnými vrstvami a degradovanými lesy. Aby se chudí uživili, jsou nuceni tyto omezené zdroje těžit a nadměrně využívat, což vytváří sestupnou spirálu chudnutí a zhoršování životního prostředí. Roste tlak na lepší ochranu indických ohnisek megabiodiverzity, která jsou stále více uznávána jako nesmírně významná pro celosvětovou biodiverzitu, avšak jsou stále více ohrožena. Větší investice do ochrany tohoto přírodního bohatství by přinesly dvojí dividendu, a to zmírnění chudoby a zlepšení udržitelnosti růstu.
Řízení pobřežních zón: Indická pobřežní zóna je obdařena křehkými ekosystémy včetně mangrovových porostů, korálových útesů, ústí řek, lagun a jedinečných mořských i suchozemských živočichů, které významným způsobem přispívají k národnímu hospodářství. Hospodářské činnosti, jako je rychlá industrializace měst, námořní doprava, mořský rybolov, cestovní ruch, těžba v pobřežních vodách a na mořském dně, těžba ropy a zemního plynu na moři, akvakultura a nedávné zřizování zvláštních ekonomických zón, vedly ke značnému využívání těchto zdrojů.Kromě příspěvku zvýšené hospodářské činnosti jsou rozvoj pobřeží a zdroje obživy vystaveny stresu v důsledku častějšího výskytu nepříznivých povětrnostních jevů, které mohou způsobit nevratné škody na životech a majetku komunit, které jsou tradičně chudé a zranitelné vůči ekonomickým šokům.
Řízení životního prostředí: Tempo investic do infrastruktury, které by ve 12. pětiletém plánu mohlo dosáhnout 500 miliard dolarů, vyžaduje integrované a koordinované systémy rozhodování. To je obzvláště náročné kvůli roztříštěným politikám a četným institucionálním právním a ekonomickým plánovacím rámcům s často protichůdnými cíli a přístupy.
Zdraví v oblasti životního prostředí: Dopady znečištění na zdraví jsou srovnatelné s dopady podvýživy a mají významný vliv na produktivitu, zdraví a kvalitu života. Zdravotní problémy v oblasti životního prostředí jsou z velké části způsobeny riziky spojenými s chudobou a špatným přístupem k základním službám, jako je nezávadná pitná voda a hygiena, a špatnou kvalitou vzduchu v interiérech. Kontaminaci povrchových vod a šíření patogenů podporují změny v povodích a povodích, které provázejí rychlou urbanizaci a intenzivní zemědělství. Navzdory výraznému zlepšení zásobování vodou a hygieny na venkově v posledních několika desetiletích jsou nemoci související s vodou stále příčinou velkého počtu dětských úmrtí, kterým se lze každoročně vyhnout.
Změna klimatu: Indie je velmi zranitelná vůči změně klimatu v důsledku kombinace: (i) vysoké míry chudoby, (ii) hustoty obyvatelstva, (iii) vysoké závislosti na přírodních zdrojích a (iv) životního prostředí, které je již nyní pod tlakem (například vodní zdroje). Předpokládá se, že do poloviny století se průměrná roční teplota v Indii zvýší o 1,1 až 2,3 °C podle scénáře mírné změny klimatu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (A1B), přičemž se očekává zhoršení agroklimatických podmínek. Ve vyšší části tohoto rozpětí by ztráta indického HDP byla větší než světový průměr a mohla by se blížit 5 %. Současně by pravděpodobně došlo k větší variabilitě srážek, což by vedlo k vyššímu riziku zvýšené četnosti a závažnosti sucha, povodní a cyklonů.
Vzhledem k velikosti své ekonomiky a počtu obyvatel je Indie zařazena na šesté místo mezi největšími producenty emisí skleníkových plynů na světě. Podle většiny měřítek by však Indie byla klasifikována jako nízkouhlíková ekonomika. Má: (i) nízkou intenzitu emisí na jednotku HDP (na úrovni světového průměru); (ii) emise na obyvatele, které patří k nejnižším na světě (přibližně 10 % průměru vyspělých zemí) a (iii) stabilizovaný lesní porost. V důsledku trvalého hospodářského růstu Indie však emise výrazně porostou.
Priority vlády
Indie vyvinula značné úsilí ve snaze řešit problémy životního prostředí. Přijala přísné právní předpisy v oblasti životního prostředí a vytvořila instituce pro monitorování a prosazování právních předpisů. Národní politika životního prostředí (NEP) uznává hodnotu využití tržních sil a pobídek jako součásti souboru regulačních nástrojů a Indie je jednou ze tří zemí na světě, která zřídila Zelený tribunál, jenž se zabývá výhradně soudními spory v oblasti životního prostředí. Pokud jde o správu životního prostředí, indická vláda zvažuje zřízení Národního úřadu pro hodnocení a monitorování (NEAMA), který by prováděl hodnocení životního prostředí.
V průběhu současného 11. pětiletého plánu vydala vláda nařízení na podporu integrovaného a inkluzivního přístupu k plánování pobřežních zón a řádného nakládání s nebezpečnými odpady, vydala řadu zásadních politik (např. revidovanou strategii ochrany řek a Národní plán pro biologickou rozmanitost) a zřídila Úřad pro kontrolu trestné činnosti v oblasti volně žijících živočichů, který má doplnit stávající opatření na ochranu ohrožených druhů, jako jsou tygři. V reakci na hrozbu změny klimatu vydala Národní rada předsedy vlády pro změnu klimatu v červnu 2008 první komplexní indický národní akční plán. V rámci příprav na kodaňskou konferenci Indie rovněž dobrovolně stanovila svůj vlastní cíl snížit do roku 2020 uhlíkovou náročnost o 20 až 25 % oproti výchozímu roku 2005 a zřídila skupinu odborníků pro nízkouhlíkový růst, která má určit, jak nejlépe tento úkol splnit.
Podpora Světové banky
V reakci na tyto tlaky vyvinula Světová banka mnohostranný přístup k řešení otázek životního prostředí a zmírnění rizik při poskytování úvěrů:
Podrobný program znalostních produktů a úvěrů: Jeho cílem je zlepšit znalostní základnu pro environmentální řešení a pilotovat řadu programů zaměřených na řešení klíčových environmentálních problémů.
Řízení rizik a mainstreaming prostřednictvím činností křížové podpory: Prostřednictvím ochranných politik Světové banky byl vytvořen spolehlivý mechanismus pro rozhodování. Byla rovněž vyvinuta řada nástrojů, které umožňují začlenit environmentální řízení do návrhu projektů a minimalizovat dopad operací Světové banky na životní prostředí.
Iniciativy na budování systémů a kapacit v jednotlivých zemích pomáhají budovat institucionální kapacity a zahrnují pilotní projekty systémů jednotlivých zemí (států) pro řízení rizik projektů Světové banky.
Seznam aktivních projektů
Světová banka má rostoucí vztahy a portfolio v oblasti životního prostředí. Mezi realizované projekty patří následující.
Projekt integrovaného řízení pobřežních zón (222 mil. USD schválen v červnu 2010), který má pomoci vybudovat vhodné institucionální uspořádání, kapacity a pokročilé znalostní systémy potřebné k realizaci národního programu integrovaného řízení pobřežních zón. Pomůže také pilotovat tento přístup ve třech pobřežních státech, Gudžarátu, Orisse a Západním Bengálsku, prostřednictvím řady doplňkových pilotních projektů ve vybraných pobřežních úsecích s cílem vybudovat kapacity na úrovni státu.
Projekt budování kapacit pro řízení průmyslového znečištění (65 mil. USD schváleno v červnu 2010), jehož cílem je vybudovat konkrétní lidské a technické kapacity ve státních agenturách v Andhrapradéši a Západním Bengálsku pro provádění environmentálně šetrné sanace znečištěných lokalit a podpořit rozvoj politického, institucionálního a metodického rámce pro vytvoření Národního programu pro sanaci znečištěných lokalit (NPRPS).
Projekt Národního úřadu pro povodí Gangy (1 mld. USD schválen v květnu 2011): budování kapacit jeho vznikajících institucí na provozní úrovni, aby mohly řídit dlouhodobý program čištění a ochrany Gangy; a realizace různorodého souboru demonstrativních investic pro snížení zátěže bodových zdrojů znečištění udržitelným způsobem na prioritních místech Gangy.
Projekt zachování biodiverzity a živobytí na venkově (GEF/IDA 23 mil. USD schválen v květnu 2011): rozvoj a podpora nových modelů ochrany přírody v krajinném měřítku prostřednictvím posílení kapacit a budování institucí pro začleňování výsledků ochrany biodiverzity do hlavního proudu.
Pipeline Projects
Půjčka na politiku environmentálně udržitelného rozvoje ve státě Himáčalpradéš: Navrhovaná půjčka na rozvojovou politiku bude usilovat o vytvoření rámce pro environmentální udržitelnost, který podpoří účast veřejného a soukromého sektoru státu na Národní misi pro zvýšení energetické účinnosti, vytvoří politický a institucionální rámec pro další rozvoj environmentálně šetrného rozvoje vodní energetiky a umožní udržitelný rozvoj v řadě klíčových odvětví hospodářství, včetně: cestovního ruchu, průmyslu a rozvoje zemědělství a zahradnictví.
Globální fond pro životní prostředí (GEF): V návaznosti na nedávné doplnění zdrojů byla Světová banka požádána, aby připravila řadu projektů, které budou financovány z GEF, konkrétně: Odolnost vůči klimatu prostřednictvím komunitních přístupů v polopouštních oblastech, Integrovaná ohniska biologické rozmanitosti a jejich zlepšení, Nástroje adaptivního řízení v udržitelném hospodaření s půdou a Integrovaný ekologický management Lakshadweepského moře.
Výzkum
Energeticky náročná odvětví indického hospodářství: Možnosti nízkouhlíkového rozvoje: Studie se zabývá pěti odvětvími indického hospodářství, která se v roce 2007 podílela na třech čtvrtinách indických emisí CO2 ze spotřeby energie – výrobou elektřiny, energeticky náročnými průmyslovými odvětvími (jako je výroba železa a oceli, cementu, hnojiv, rafinerie, celulózy a papíru atd.), silniční dopravou, komerčními budovami a obytnými domy.
Předkládá tři scénáře emisí uhlíku, které nastiňují různé cesty růstu, jimiž by se Indie mohla ubírat od roku 2007 do roku 2031 – do konce patnácté pětiletky.
Udržitelný socioekonomický rozvoj Sundarbans: Cílem nepůjčkové technické pomoci je posoudit opatření, která by zvýšila odolnost socioekonomického a biofyzikálního systému a dosáhla dlouhodobě udržitelného rozvoje. Odolné systémy jsou takové, které mají schopnost přizpůsobit se, když čelí trvalým stresům, ale adaptační schopnost obyvatel Sundarbanu je trvale podkopávána. Historické zvyšování hladiny moře v důsledku poklesu delty, pronikání soli, záplavy a úbytek živin v místní půdě – to vše se v průběhu minulého století spiklo, aby se tato oblast stala jednou z nejohroženějších na indickém subkontinentu.
Indie 2030: Vize pro environmentálně udržitelnou budoucnost: Tato studie se zabývá širší debatou o důsledcích rychlého hospodářského růstu na udržitelnost životního prostředí a potřebou přehodnotit současné institucionální uspořádání Indie s ohledem na podporu dlouhodobé environmentální udržitelnosti. Hlavním cílem studie je identifikovat environmentální výzvy, příležitosti a omezení růstu, které se v Indii objeví během několika příštích desetiletí, a navrhnout politická řešení a vypracovat strategie pro sladění dvojího cíle – růstu a environmentální udržitelnosti v městských a ekologicky křehkých horských oblastech.
.