Na konci období Edo byli západní lidé, kteří přicházeli ze zahraničí do Japonska, šokováni účesem japonských mužů.
„Cože? Dávají si na hlavu pistole!“

Mají hlavu pečlivě oholenou, čemuž se říká „sakajaki“, a doprostřed „sakajaki“ si dávají černé štíhlé předměty, což bylo pro každého cizince přicházejícího ze zahraničí opravdu dost děsivé, když ten účes viděl, jako by si na pohled vybavili pistole nahoře uprostřed hlavy.

Jak se tento účes u lidí vyvinul?

Kde se vzal „čonmage“?

Čonmage (丁髷) je forma japonského tradičního účesu s horním uzlem, který nosí muži.

Při pohledu na tento účes vás pravděpodobně napadne představa samurajů v éře Edo, ale na začátku éry Edo ještě nepřišel do módy. Původně pochází od šlechty Heian(平安貴族), která existovala v letech 794 až 1185.

Čínská kultura nošení klobouků mezi šlechtou byla v Japonsku zavedena v éře Asuka(飛鳥時代) (592 až 710).
Tato kultura se rozšířila po celém Japonsku mezi „heianskou šlechtou“ a její tvar a výrobní postup se postupem času vyvinul jako osobitý japonský styl a začal se nazývat „Eboši“

Tento černý klobouk „Enboši“ tvořil jeho tvar těžký lak, který způsoboval, že se hlava tak potila a velmi svědila.
Aby se zabránilo pocení hlavy, byl vyvinut „Motodori „( (髻 )to je účes svazující svazek vlasů na temeni hlavy), což je původní podoba „Chon-mage“ (丁髷)
Je to jako culík a zbývající vlasy jsou svázány na temeni hlavy.

Účes postupně vznikl tak, že lidé pečující o své svědící zpocené hlavy nosili přilby

Po zániku šógunátu Kamakura, v období Muromači (室町時代)kdy vypukla „Ōninská válka (応仁の乱)“ v období Severního a Jižního dvora (南北朝時代 ), a zhroutil se systém veřejných pozemků a soukromých statků zvaný „shoen koryo sei(荘園公領制)“ (což je společenská struktura tvořená jednotkami shoen a koryo), se Japonsko ponořilo do víru války.

Začala doba „gekokujo(下克上)“ (převráceného společenského uspořádání, v němž vládla nižší vrstva nad elitou), stará moc přivedena na mizinu a vznikla nová moc bojujících pánů (戦国大名), zároveň se do řady bitev začali hlásit nejen samurajové, ale i rolníci, obchodníci s meči, zbrojí a přilbami.

Samuraj : „Hej, Mayi! víš , když jsem se onehdy přihlásil do bitvy, tak jsem měl zpocenou a intenzivně mě svědila hlava.“

Farmář : „Myslím, že by sis měl raději oholit hlavu.“

Samuraj “ Opravdu si myslíš, že to určitě funguje? No, zkusím to.“

Nejsem si zcela jistý, zda mezi samurajem a farmářem proběhl podobný rozhovor, ale oholili si hlavu jako jedno z řešení proti svědění a potu na hlavě, kterým trpěli na bojišti.

Tak vzniklo to, čemu říkáme čonmage, což je účes, který se holí nahoře uprostřed hlavy a svazuje se na něm svazek zbylých vlasů.

Důvodem nastavení Chonmage je ochrana hlavy před potem a svěděním.

V období Sengoku byl tento účes mezi provinčními daimjó zcela ustálený.

Styl Chonmage se však používal pouze v době války. V době míru si hlavu neholili.

V éře Edo se samurajové upravovali tak, aby byli čistí a upravení.

V éře Edo lidé téměř nezažili válku a samurajové ztratili své postavení, aby se jako válečníci aktivně účastnili bojů na bitevních polích, kteří si kvůli době míru každý den nechávali narůst neupravené vlasy. Tento špinavý vzhled samurajů se lidem začal nelíbit. Samurajové si proto začali zavádět pravidlo, že si každý den holí hlavu a zbývající vlasy si na ní svazují, aby se lidem líbili.

Toto je příběh o tom, jak se čonmágové prosadili mezi lidmi od éry Muromači.

Chonmage se stal velkým módním trendem mezi lidmi v éře Edo

Změna vzhledu Samurajů vyvolala rozšíření tohoto účesu mezi občany
Lidé, kterým se nelíbil přísně upravený a strnulý styl Chonmage, jak jej nastavili Samurajové, si užívali svůj vlastní jedinečný Chonmage jako módu
Takže jaké typy účesů byly tehdy v módě.

Ichomage (銀杏髷) má mnohem blíže k Chonmage, což si asi představujete. Lidé v Edu velmi dbali na svůj účes, takže holičství bylo stejně úspěšné, jako se stalo místem společenských setkání.

Moderní účes se zřejmě lišil v závislosti na povolání.

Například obchodníci rádi nosili malý horní uzel, aby nedávali najevo nátlak na lidi, protože potřebovali obsluhovat návštěvníky. Naproti tomu řemeslníci rádi nosili hustý a krátký topknot.
Čonmage se stal velkým trendem, který změnil smysl pro módu lidí v Edu, avšak v období Meidži tento účes s topknotem příliš brzy upadl v zapomnění.

Konec čonmage (topknot)

Sanpatsu-dattokatte-rei (散髪脱刀勝手令), který zakazoval občanům nosit meče (ale povoloval samurajským rodinám (šizoku) nosit meče) a nařizoval lidem mít krátké vlasy, byl vydán jako proklamace Velké státní rady. To je důvod, proč se v období Meidži příliš brzy přestal používat účes s horním uzlem.

Po vydání tohoto příkazu vládou Meidži se císař Meidži z vlastní iniciativy nechal ostříhat na horní uzel a lidé postupně měnili účes podle požadavků vlády.

Moderní čonmage

V poslední době se s čonmage můžeme setkat u japonských zápasníků sumo. Úlohou chonmage, kterou musí zápasník sumo nastavit, je odlišit svou hodnost na pohled podle účesu. Zápasníci sumo s hodností vyšší než juryo (zápasník sumo druhé divize) smějí nosit chonmage ve stylu Oicho, který se vyznačuje horním uzlem rozprostřeným jako vějíř.

V Kjótu byste mohli najít taxikáře, kteří nosí topknot ve stylu čonmage a oživují tak okolí Kjóta. Důvodem změny účesu byla jeho proměna v prchajícího samuraje, aby povzbudil lidi, které před pěti lety, kdy cestoval po světě, deprimovala událost katastrofálních záplav v Pákistánu.

Lidé jím povzbuzení dostali druhý dech a začali se zajímat o japonskou kulturu. Tato událost ho přiměla k tomu, že se rozhodl změnit účes na čonmage a představit japonskou kulturu světu.

Pokud tohoto muže potkáte v Kjótu při své návštěvě, měli byste ho požádat, aby vás vyfotil, což vám jedinečně pomůže oživit vzpomínky na váš výlet v Japonsku po návratu do vaší země.