IGT je časovaná bomba a vyžaduje akci. Předpokládá se, že do roku 2045 bude IGT diagnostikována u 587 milionů lidí, tedy u 1 z 12 osob ve věku 20 až 79 let. Obecně jsou ženy a muži postiženi stejně, ale existují rozdíly podle délky života. Prevalence IGT u osob mladších 50 let je vyšší u mužů. Téměř polovina dospělých s IGT je mladší 50 let a téměř třetina z nich je ve věku 20 až 39 let. Pokud se toto onemocnění neléčí, jsou lidé nejen vystaveni vysokému riziku vzniku diabetu 2. typu, ale vzhledem k rozvoji IGT v mladém věku je velmi pravděpodobné, že lidé v této kategorii stráví mnoho let ve vyšším riziku vzniku diabetu 2. typu.

Většina lidí s IGT žije v zemích s nízkými a středními příjmy (72,3 %). V regionu IDF Severní Amerika a Karibik je nejvyšší prevalence IGT (14,1 %) ze všech regionů IDF, kde je postižen 1 ze 7 dospělých. Nejnižší prevalenci má jihovýchodní Asie (3,5 %). Tři země s nejvyšším počtem osob s IGT jsou Čína (48,6 milionu), USA (36,8 milionu) a Indonésie (27,7 milionu), což představuje téměř třetinu celkového počtu osob s IGT. Navzdory těmto alarmujícím číslům v mnoha zemích stále neexistují národní plány prevence diabetu.

Čísla odrážejí velkou odlišnou celosvětovou populaci ohroženou diabetem 2. typu. V současné době se IGT nedostává příliš pozornosti ze strany poskytovatelů zdravotní péče, protože mnoho lidí zpočátku nepociťuje žádné příznaky.1 Lidé, u nichž se rozvinul prediabetes, pravděpodobně zůstanou nediagnostikováni a pod drobnohledem, dokud se toto onemocnění nerozvine v diabetes 2. typu. Kromě diabetu 2. typu zvyšuje IGT také riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a dalších závažných zdravotních komplikací postihujících oči, ledviny nebo nervový systém.2 Předchozí výzkumy odhadovaly, že až u 70 % lidí s IGT se vyvine diabetes 2. typu.2

Podceňování IGT může mít primární význam pro časnou úmrtnost. Celosvětově bylo v roce 2017 více než 4 miliony úmrtí lidí (20-79 let) připisováno diabetu. Toto číslo je vyšší než celkový počet úmrtí na infekční nemoci, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie. V regionu jihovýchodní Asie IDF dochází k více než půl milionu úmrtí v důsledku diabetu u osob mladších 60 let, zatímco v Africe vznikají v této věkové skupině tři čtvrtiny všech úmrtí v důsledku diabetu.

Prediabetes má také významnou ekonomickou roli z hlediska ztráty produktivity a zvýšených nákladů na zdravotnické systémy. Lidé s IGT jsou náchylnější k nadužívání zdravotnických služeb, a jsou tak vystaveni vyšším výdajům na zdravotní péči. Například v USA se odhaduje, že na IGT připadá 44 miliard USD vynaložených na zdravotní péči.3

Ačkoli IGT a další formy poruchy glukózové tolerance vystavují jedince vysokému riziku vzniku diabetu 2. typu, v mnoha případech lze těmto stavům předcházet a jsou reverzibilní. Meda Pavkovová, vědecká lékařka z Centra pro kontrolu nemocí (CDC), zvažuje, co je všeobecně známo, ale málokdy se podle toho postupuje. „Porucha glukózové tolerance je závažný, ale preventabilní a reverzibilní zdravotní stav. Jak postižené osoby, tak jejich lékaři musí tento stav rozpoznat a jednat. Snížení hmotnosti, zdravý životní styl a pravidelná fyzická aktivita mohou zabránit jeho progresi do diabetu 2. typu a také ho zvrátit zpět do normálního stavu.“

Rizikové faktory prediabetu jsou stejné jako u diabetu 2. typu: nadváha, špatná strava nebo špatná výživa, nedostatek fyzické aktivity, kouření, pokročilý věk a rodinná anamnéza.4,5 Existuje řada vysoce kvalitních studií, které potvrzují účinnost intervencí v oblasti životního stylu a změn chování v prevenci progrese prediabetu do diabetu 2. typu.6-8 Úpravy životního stylu zahrnují dietu, zvýšení fyzické aktivity nebo snížení hmotnosti. Studie naznačují, že i mírné snížení hmotnosti a pouhá půlhodina chůze denně snižuje výskyt diabetu 2. typu o více než 50 %.

Co bychom tedy měli dělat? Problém IGT je třeba si uvědomit, protože máme opatření, která mohou tento trend zvrátit! Ačkoli to zní jednoduše, zdravá (ier) strava a více fyzické aktivity (např. chůze/jízda na kole do práce) mohou udělat své.